Pomlčka nebo spojovník? [Jak na gramatiku]
Přináším vám jednoduchý návod pro práci s pomlčkou a spojovníkem. Gramatika není složitá, musíte jen znát pár pravidel.
Možná se s pomlčkou dnes dokonce setkáte poprvé, protože jste do této chvíle používali jen spojovník. Abyste hned pro začátek měli jasno, takhle „-“ vypadá spojovník a takhle „–“ pomlčka. Na klávesnici ve výchozím stavu najdete jen spojovník.
Pomlčku napíšete pomocí těchto kombinací kláves:
ve Windows levý alt + 0150 (krátká pomlčka), levý alt + 0151 (dlouhá pomlčka),
na Macu alt + klávesa pro spojovník (krátká pomlčka), alt + shift + klávesa pro spojovník (dlouhá pomlčka).
(Pro zjednodušení můžete v textu používat pouze krátkou pomlčku. Je to gramaticky správně.)
Spojovník jste možná do této chvíle používali i tam, kam patří pomlčka. Nezoufejte. Pravidla pro použití spojovníku jsou poměrně jednoduchá. Spojovník pište v těchto případech:
- složená přídavná jména (matematicko-fyzikální tabulky),
- složená podstatná jména (ping-pong),
- složená jména nebo příjmení (Jean-Jacques Rousseau),
- místní jména a názvy místních částí (Frýdek-Místek, Brno-město),
- oddělení spojky -li (mohl-li),
- psaní částí slov (dvou- a třílůžkový pokoj),
- dělení slov.
Pomlčka najde uplatnění v mnoha situacích. Jestli ji máte psát s mezerami nebo bez mezer, to už záleží na konkrétním použití.
- označení rozsahu (otevřeno 8–16, § 3–10, strany 8–42, mezi lety 2000–2022),
- označení spojení (cestovatelská dvojice Zikmund–Hanzelka, linka Praha–Košice).
- když je alespoň jeden ze spojovaných výrazů víceslovný (trasa Praha – Valašské Meziříčí),
- pomlčka jako oddělovač větných celků.
Teď už se nespletete a pomlčku i spojovník použijete správně. Nenechte se zmást chybami, které se objevují v textech na internetu, a držte se těchto jednoduchých pravidel.