Borelióza a já
K rozhodnutí popsat vlastní příběh o boji s touto protivnou (a lékaři většinou podceňovanou) nemocí mě nevedla snaha vzbudit účastné sympatie, ale přesvědčení, že sdílená zkušenost pomáhá lidem pochopit vlastní stavy.
Je dobré mít základní přehled o nemocech a možných projevech. Odmalička mě zajímá biologie člověka a vystudovala jsem sociální práci se zdravotnickým profilem, tam mám asi trochu informační náskok před běžnou populací. Stejně si myslím, že obecný přehled o tom, jak funguje lidské tělo by měl mít ideálně každý. Přece jen je to náš fyzický chrám, co?
V květnu jsem chytila klíště. Asi po 14 dnech mi začalo být špatně. Migrény jsem měla mnohem častěji než jindy a držely se mě i 2 dny v kuse. Motala se mi hlava a prospala jsem tak 12 hodin denně. Napadla mě spojitost s klíštětem, zavolala svému praktikovi a nechala si nabrat krev na protilátky. Výsledky mi vyhodnotili jako stav po očkování na klíšťovou encefalitidu (absolvovala jsem asi před 20 lety). Borelie negativní. Fajn, nejspíš nějaká viróza. Stav se postupně upravil a já vesele fungovala dál.
Po měsíci ale nastala další změna. Začala mě pobolívat kolena. Takovým zvláštním pichlavým způsobem. Prostě úplně jinak, než když si třeba namůžete sval nebo víc vytočíte kloub. Asi po týdnu jsem se probudila s „bambulí“ na pravém koleni. Právě díky googlení jsem věděla, že takhle se celkem standardně projevuje kloubní forma boreliózy. Šla jsem tedy zase na testy a podstoupila punkci kolene u ortopeda. Testy vyšly podle praktika negativně. Nasadil ovšem pro jistotu na 14 dní amoxicilin. Během léčby mi začalo ještě „tikat“ oko, nastoupila mozková mlha a problémy s pamětí. Po léčbě jsem podstoupila další testy. Borelie a revmatoidní markery. Výsledky dle interpretace opět negativní. Oficiálně vyléčená, bez jasné diagnózy.
Třetí nástup nemoci byl zatím nejhorší. Měsíc po přeléčení po jednodenní zátěži to tady bylo zas. Bolest kloubů, maximální únava, dva dny úplně vyřazená z provozu. Bylo to absolutně neadekvátní. Stavu naprostého vyčerpání předcházela salsa párty. 2 hodinky tance, 2x Cuba Libre. Tohle stačilo pro znovuobjevení nemoci, která u mě vlastně nebyla ani medicínsky potvrzená. Koleno znovu bolavé a nateklé, po půl hodině chůze velké bolesti. Bohužel i klidové. Začala jsem se trochu bát. Borelioza byla přece vyvrácená. Další možnosti byly nejspíš horší. Když k tomu ještě připočtu i ty neurologické příznaky. Autoimunita? Artritida?
A další kolečko. Tentokrát si ortoped vyžádal kopie testů. Na rozdíl od praktika by nehodnotil výsledky jako negativní. A klinika prý odpovídá kloubní formě boreliozy. Vlastně jsem docela ráda, že to jedno koleno neustálo. Bolí totiž obě, ale jedno vždycky oteče. Kdybych neměla místo kloubu bambuli, k ortopedovi bych se nejspíš ani nedostala. A už teď bych byla v kolonce: nespecifické příznaky, výsledky testů v pohodě, nejspíš psychika.
Takto mé kroky vedly do infekční ambulance. Právě díky zprávě z ortopedie a poměrně výrazné (i zvenčí viditelné) klinice. Paní doktorka byla opravdu pečlivá. Pročetla si všechny zprávy. Ani ona si podle výsledků testů nebyla jistá boreliozou. Kloubní forma se prý vyloučí nebo potvrdí rozborem punktátu. To mi však nikdo nenabídl. Navíc jsem podle výsledků nejspíš na počátku prodělala lehčí formu klíšťové encefalitidy. Možná i díky očkování v pubertě se s tím moje tělo nějakým způsobem vypořádalo samo.
Paní doktorka byla nicméně velmi nápomocná. Předepsala mi na 3 týdny antibiotika s účinnou látkou cefuroximum jako diagnostický test. Pokud se mi neuleví, jsem adept na nějakou závažnější chorobu. Každopádně jsem v léčbě třetí den a ťukťuk, ulevilo se mi. Navíc mi už zase tiká oko. Poprvé mi to nastoupilo při léčbě antibiotiky taky. Nejspíš to způsobuje nějaká ta dobrota, co se uvolňuje z bakteriálních mrtvolek.
Nejsem nějaký velký zastánce chemie. (I když antibiotika jsou často i vlastně přírodní nebo semisyntetická.) Ale borelie jsou celkem potvory. Dokážou v těle přežívat ve formě cysty. Při oslabené imunitě se znovu vesele rozmnoží. Někdy i po letech. Pokud máte neprůkazné testy jako já a od klíštěte navíc třeba pár let, diagnostika může být obtížná. I já jsem si u třech lékařů vyslechla 3 různé ortely. A to mám od prvních příznaků teprve půl roku. Doufám, že antibiotika zničí všechny bakterie a nejmíň do dalšího klíšťáka budu mít pokoj.
Včera jsem byla u své moudré babičky. Je jí 91 a je pro mě velkou životní inspirací. Jí osobně antibiotika kdysi nejspíš narušila imunitní systém. Od té doby její tělo reaguje bouřlivě na spoustu přírodních i syntetických látek. Nesnese téměř žádnou kosmetiku ani domácí chemii.
Proto se babi ptala, jestli ani dnes nezná moderní věda lepší způsob, jak bojovat proti bakteriím. Její otázka mě docela překvapila. Předpokládám, že nezná. Kdyžtak mě klidně v komentářích opravte.
Četla jsem pár příběhů o zanedbané nebo nerozpoznané borelioze, proto si na samoléčbu netroufám. Doplnit léčbu boreliozy o bylinky mi ale přijde jako fajn nápad.
Aktuální info:
Tak jsem po léčbě antibiotiky. Paní doktorka si myslí, že léčba byla úspěšná. Moje pravé koleno její názor ovšem nesdílí! Ani ramennímu kloubu a obličejovým nervům se to moc nezdá…
V dalším článku budu sdílet své zkušenosti s bylinkovou terapií a dalšími doplňky stravy. Těšte se i na Buhnerův protokol.
You May Also Like
Co je HTML
[TIP] Jak v Canvě ZDARMA vytvořit Instagram Puzzle Feed
